pondělí 29. ledna 2018

Chrysostom

https://olympians-rp.blogspot.cz/2018/01/chrysostom.html

Čeho si u Chrysostoma všimněte jen, co ho uvidíte? 
Má koňskou prdel. Ano, je to tak. Přesně jako všichni ostatní kentauři. Želbohu se u něj nikdo nestará o to, že má hezké kaštanově hnědé vlasy, upřímné oříškové oči a milý úsměv. Všichni si všímají jen koňské části těla stejně barvy jako vlasy. A nebo ne no... Dívkám se musí uznat, že někdy taky shlédnou jeho vypracovanou lidskou část s velmi pěkně vyrýsovanými svaly. Když není zima, většinou se pohybuje, no... V podstatě věci vlastně nahý, ale dejme tomu s odhaleným hrudníkem, ať to nezní zle... A přes něj má buď pověšený luk a toulec se šípy nebo meč a nebo prostě obojí. Ale, když je zima, samozřejmě se obleče, chladuvzdorný není.

Seznamte se s Chrysostomem! Jestli hledáte někoho, komu je téměř nemožné zavřít pusu, když zrovna nejí - ani to mu v tom tak docela nebrání -, a pořád něco mektá, vypráví a komentuje, už jste dohledali. Je totiž pravdou, že tenhle kluk je ukecanost sama. Ale kdo by se na něj mohl zlobit, prostě má radost ze života a pořád je trochu nevycválaný a taky dost hyperaktivní, což jakože nejsou zrovna pozitiva, ale s tím přeci jen ni nenadělá a ani by s tím nic nedělal, protože se má rád takový, jaký je. Aneb když je se sebou někdo spokojený. On vlastně nemá důvod nebýt. Ano, pár chybiček má, ale to každý. On je ale schopen to vyvážit. Sice nepřekypuje moudrostí jako někteří kentauři - občas, ale řekne i něco moudrého!- a rád se napije a pobaví, ale nikdo o něm nemůže říci, že je hovado, co všechno zničí a, když se napije, ubližuje a napadá lidi. To tedy ne. Agresivní je jen při obraně - jedno jestli své nebo cizí- a jinak je to hotový Mílius. Vždy rád podá pomocnou ruku a nenechá nikoho ve štychu a má takový ten typ myšlení, který ho nutí přátelit se se všemi.

Rád a často se zasměje. Klidně na vlastní účet a většinou mu nevadí, že si z něho někdo střílí. Humor patří k životu a on to bere. Ale někdy se ho trochu dotýká, když někdo příliš naráží na jeho zevnějšek. To ho občas donutí k odtažitosti a je potom trochu uražený, ale během pár minut už se zase směje společně s tím, co si z něj utahoval. Neumí se moc dobře zlobit, je to spíš takový pohodář. Kdyby nebyl, možná by se to někdy nemuselo někomu vyplatit. Ale nebudeme polemizovat, to přeci jen nemá cenu.

Nutno taky uznat a jeho možná i pochválit, že svoji práci v táboře bere velice vážně a když má 'službu', chová se profesionálně. Skoro jako vyměněný, skoro... Je pravdou, že na hlídce po okolí tábora nenechává nic náhodě a všechno pečlivě prověří, ale, když narazí na zbloudilého táborníka nebo jinou živou, muvící bytost, prostě si nemůže pomoct a povídá si. Kecá a kecá, i když pořád sleduje všechno kolem, okrádá o čas sebe i toho chudáka, co na něj narazí. Nemyslí to zle, jenže někdy nechápe, že všichni nemají čas se vykecávat - a už vůbec mu nedochází, že si někdo třeba povídat nechce - a hold, když on má svoji vlastní povinnost. Potom také pomáhá někdy s tréninkem a to ho hrozně baví. Sám nemůže posoudit, jestli mu to i jde, ale zábavu mu to přináší. Rád se podělí o nějakou tu taktiku k tréninku a taky musí přiznat, že je trochu šmejd a vyžívá se v běhání - na čtyřech se mu samo sebou dobře vytahuje -, ale bohužel se většinou dostane jen k lukostřelbě, protože ji jakožto syn Apolla mistrně ovládá - fajn nebudeme přehánět -, to mu ale ani nevadí zaběhat si může sám a střílení z luku je navíc uvolňující a vždy si u toho vyčistí hlavu.

Od mala byl členem stáda kentaurů z Miami, co si říkají Zábavní koníci jižní Florida. Nepamatuje si, jak se tam dostal, ale není tak těžké si to odvodit. Jeho máma ho tam nechala. Těžko říct, jestli ho nechtěla nebo pro něj naopak chtěla to nejlepší, tak ho nechala s jeho druhem. Rád si představuje, že to byla druhá možnost, ale někdo by jí nemusel moc věřit, když mu nedala ani jméno a pojmenovali ho jeho 'pěstouni' a navíc fakt milým jménem. už jako prcek, co ještě neuměl ani pořádně mluvit, prý pořád něco blektal a komolil, tak mu dali jméno, co se významem nejvíc blížilo kecalovi. Nebo mu tohle aspoň řekli, když se jich už jako starší zeptal, proč má tak blbý jméno. Ale nemůže si stěžovat na výchovu. Stádo je celkově jako rodina, i když tam chyběla ženská ruka... Proto možná z některých - skoro všech - jeho vrstevníků a možná i z něj vyrostli tak trochu volové. 

Fajn ještě nějaký ten čas do dospělosti měl, ale nebyl zrovna slušnák, když dospíval. (Třeba co se týče pastvy níže zmíněné rostlinky..) Ale měli dost možností a prostoru se vyřádit. Všichni dostávali dost prostoru a vlastně si mohli dělat, co se jim zachtělo, tedy krom chození po městě s koňskou prdelí samozřejmě. Takže se většinu času toulal po lesích nebo dělal blbosti s ostatními. Někdy chráli paintball. Pro jejich stádo to byla po sledování fotbalu oblíbená zábava. Jeho to osobně bavilo víc, protože už tehdy byl víc na akci, než čumění na televizi, tak místo fotbalu běhal po okolí. Častokrát narazil na nymfy, se kterými se vždy s radostí dal do řeči a jednou jim z blbosti slíbil, že je nechá, aby naučili na harfu, na HARFU! Do teď se za to stydí, pořád by na ni zvládl hrát, ale přišel by si jako dámička. Sám se učil, hrát na kytaru a klavír, ale harfa neprospívá jeho mužské nátuře. Ale nestaral se jen o potulování a muzické umění. Často se trénovali i v lukostřelbě a boji s měčem, protože, ať už chtěli nebo ne, v okolí se nepohybovali jen mírumilovné bytosti. To ho taky bavilo. Vždycky rád upouštěl páru a celkem mu to i šlo, takže neměl důvod netrénovat. 

Postupem času se zlepšil ve všem, co se zarputile učil, ale možná i trochu 'zmoudřel' a přestal být tolik ukvapený a soustředil se pořádně na to, co dělá. Přestal se skoro toulat a víc trénoval - přes den. Ještě nebyl a pořád není tak starý, aby se nešel bavit a třeba i opít, když má možnost. Společenskost se v něm nezapře, ale trochu ho změnilo, když k nim asi tři roky zpátky přišel Cheiron. Slyšel o něm a možná by ho obdivoval, kdyby ho o něco víc zajímalo moudrost a uznával ji za důležitou. Každopádně se mu muselo uznat, že má něco do sebe. Občas s ním prohodil pár slov nebo trénoval. Občas ho slyšel mluvit o táboře a tak různě. To ho zaujalo. Ale, když od něj chtěl vyzvědět víc, vrátil se zpátky. 

Celkem se na Floridě potom nudil. Už mu přišlo, že mu to tady nemá, co nabídnout, tak se sbalil a odešel se slovy, že se někdy vrátí nebo aspoň zastaví na návštěvu a vydal se z Floridy na Long Island do tábora. Pěšky. Trvalo mu to celkem dlouho a někdy se skoro proklínal, že se pro takovou blbost rozhodl v zimě a ne v létě, ale nakonec tam došel. Dokonce bez omrzlin. Nikomu nijak zvlášť nevadilo, že se tam jen tak zjevil, vlastně to skoro nikoho nezajímalo. Za nedlouho se zařadil do hlídky, která střeží okolí tábora a byl s tím spokojený. Svým přičiněním začal někdy i trénovat střelbu z luku, protože jednou tak koukal na dění na střelnici a viděl dívčinu, která byla totálně nemožná, a tak jí pomohl a občas si za ním od té doby přijde i někdo další. Tuhle funkci začal plnit spíš vyloženě pro radost. 

Nedávno oslavil své druhé výročí pobytu v táboře a popravdě? Líbí se mu tady a zpátky domů, na Floridu se v nejbližší době nechystá. Má to tady rád.

*I když by to nepřiznal a před nikým ani nedal najevo, štítí se bílých myší - mají tak nechutně červená očička...
*Celkově nemá rád bílou jako barvu
*Jako každý normální kentaur by měl plnit svůj koňský žaludek trávou, no a když byl ještě v Miami čas od času obyčejnou zaměnil za trochu vtipnější odrudu - šance 50:50, že to dělá i zde; přísně tajné.
*Po svém otci - asi - zdědil hudební sluch a nadání, takže umí hrát na kytaru, klavír - ale jde to těžko - a harfu, jenže to by nepřiznal - moc zženštilý podle něj.
*Taky zpívá, ale ne před lidmi.
*Když mu někdy trochu hrabe, pomaluje se a začne běhat dokola - prohlašuje, že je indiánský kůň. Za následek to nemá žádná bylinka, prostě je trochu trubka.

*PŘÍCHOD DO TÁBORA: prosinec 2015
 
TACHYKINESIS

Kentaur dokáže schopnost rovnoměrně přenést do všech svých nohou a získat tak rychlejší tempo, než normální kopytnatec. Občas se to může vymknout kontrolu a nohy se spíše rychle zamotají, než aby se rychle pohyboval.

TELUMKINESIS

Vztahuje se převážně na zbraně jako je luk nebo kuše. Co se týče zbraní jako je meč, není to už tak jednoduché.


Shawn Mendes


Žádné komentáře:

Okomentovat