Její výška je necelých 170 cm, její kůže je spíše bledší barvy, je hubená a útlá, určitě vyvolává dojem bezbranosti a není to moc daleko od pravdy. Její vlasy jsou původně blond ale nyní je často nosí obarvené na šedo-modrou barvu nebo až mořskou modro-zelenou, které jí barví její nevlastní sestra. Vlasy má dlouhé něco pod ramena, což je uděláno jejich drobnými vlnkami. Její oči jsou velmi zvláštní co se barvy týče, jelikož jsou inkoustově modré tudíž na světle mají krásnou modrou barvu a ve tmě jsou zase onyxově černé. Často má oči ohraničené černou linkou aby dodala svému vzhledu na větší tajemnosti. V uchu nosí až čtyři náušnice, které vypadají jako placičky, většinou jsou ve stříbrné nebo tmavě modré barvě. Dále občas nosí na nose piercing ve tvaru tenkého, elegantního kroužku ve stříbrné barvě, takže často nejde dobře vidět díky světlé kůži. Na lopatce má vytetovaný černo-modrý symbol Wicca, který jde vidět pokud má na sobě nátělník. Nejraději nosí právě nátělníky či trička s krátkým rukávem a dlouhé nebo třičtvrteční kalhoty, velmi často jsou sladěné do černo-modré či černo-azurové, doplněné o nějakou tu bílou aby nevypadala tak temně.
Aisa není moc společenský tvor, jediný komu dokáže plně věřit je její nevlastní sestra, se kterou vyrůstala od útlého věku. Je to způsobeno tím, že než Chaiu poznala všichni na ni byli zlý a nikdo jí nevěřil, proto se uzamkla do sebe a své niterní pocity svěřila jen své myysli nebo deníku. A později tedy i její sestře, která se jí jako jediná nesmála. I když je však velmi stydlivá a snaží se moc nezapojovat do skupinek je velmi hodná a milá a určitě každému pomůže, pokud pomoci potřebuje. Ráda se směje ale na větší zábavy moc není, tedy na nějakou diskotéku i oslavu ji vytáhnout můžete ale nejspíš bude sedět někde na kraji od ostatních a bavit se po svém. Pořádně se baví až s Chaiou, která ji prostě nenechá sedět na zadku a i přesto, když se baví, jde Aise v patách jakási tajemnost a záhadnost. Nejspíše je to způsobeno z části i tím, že občas podivně reaguje na fáze měsíce, tedy například o úplňku je více netečnější a potřebuje mít i více klidu a samoty, než o takovém novu, kdy je klidná a připomíná skoro až klidně a líně tekoucí vodu. Pokud ji budete chtít někde najít, nespíš to bude někde na kopci, u pobřeží nebo v knihovně, jelikož je vášnivá čtenářka, zejména těch esoterických knížek. Na cvičišti ji najde opravdu jen málokdy a i přesto pokud ji tam naajdete, počkejte si až docvičí, jelikož ač je taková šedá a nenápadná myška, nejraději bojuje s vrhacími zbraněmi, které jsou dobré na držení a dají se dobře schovat, tedy byjste ji mohli polekat a dopadnout zle. Má totiž ráda vlastní klid a nechce aby jí ho někdo rušil pokud mu to vyloženě nepovolí nebo to není někdo, kdo si dokázal aspoň z části získat její důvěru a vidět na její tváři smích.
Nějakou dobu Aisa vyrůstala jen se svým otcem, Derekem Fairwitch, o kterém toho ale moc nevěděla, jelikož krátce po jejích 5-tých narozeninách zemřel při bouračce. Tehdy v tom autě seděla i malá Aisa, která přežila a vyvázla jen se zlomenou rukou a několika modřinami. Po vyléčení všech zranění byla dána do dětského domova, kde se velmi rychle stala neoblíbenou, jelikož stále dokola opakovala, že tatínka uspal zlý bubák. Většinou na to odpověď byla ta že si nemá vymýšlet, že nic takového jako bubák neexistuje a že už je dost velká aby takovým báchorkám věřila. Pravdou je, že za tehdejší bouračku může jedna z řeckých bestií a Aisa už jako malá dokázala prohlédnout skrze mlhu, jelikož ostatní ne, k neoblíbenosti se přidala i šikana. Asi rok od té nehody si ji adpotoval milý pár, který měl již adoptovanou podobně starou dívenku jako byla sama Aisa. Teď si asi říkáte, jak moc se ty dvě neměly rády a jak si ubližovaly ale tak to vůbec nebylo. Právě naopak. Ač nevlastní sestry měly se rády nadevše a staly se nejlepšími kamarádkami i přesto, že jejich zájmy byly trochu odlišné. Aisa ráda zkoumala nadpřirozené bytosti, duchy a mýtická až pohádková stvoření a její sestra zase měla ráda umění, kresbu a šílenosti. Občas se na tom neshodly a občas zase dokázaly obě věci zkombinovat. Vyrůstaly si bok po boku jedna opourou té druhé, skoro jako dvojčata, chodily spolu do školy a z nenormálních věcí dělaly věci normální. Snad i proto, že podle ostatních dětí žily v jiném světě a tak obě zažívaly šikanu. A ta měla za následek i odhalení jejich já ten osudný den, kdy je jedna starší spolužačka i se svou skupinkou stejných hus zahnaly do kouta a proměnily se v bytosti, které by měly existovat jen v legendách a pověstech. Zbytek je velmi nejasný, obě začaly křičet a snad zázrak, kouzlo či prosté štěstí jim pomohlo z téhle situace ven. Každopádně poslední co si pamatuje je nejasný záblesk a pak to jak se probudila v táboře polokrevných na ošetřovně i se svou sestrou, u které se ukázalo, že je také polobožského původu, jako Aisa, ale má jiného božského rodiče. Tohle zjištění je spojilo dohromady ještě více.
* Sestra jí přezdívá Abri
* Párkrát se pokusila vyvolat duchy
* Má ráda duchařské hrůzu nahánějící historky
* Jejím oblíbeným jídlem je bábovka
* Má ráda sovy
* Bojí se příliš velké společnosti
*PŘÍCHOD DO TÁBORA: Do tábora dorazila v říjnu roku 2015, rodičem byla vyžádána
BOŽSKÝ RODIČ: Týché
EFTYCHÓSIS
V některých chvílích by se dalo říci, že má z pekla štěstí, ale série úspěšných kroků plných naděje přeci jen netrvá věčně a schopnost tak nemá dlouhodobý účinek.
Polobůh nemá žádná ocenění.
Kimmy Schram
Žádné komentáře:
Okomentovat