neděle 11. března 2018

Elizabeth Sawyer

https://olympians-rp.blogspot.cz/2018/03/liz-je-uz-od-prvniho-pohledu-problemovy.html

Liz je už od prvního pohledu problémový živel, potížista, rizikový faktor jakékoliv komunity - vyberte si sami, variací je nespočet. Nejvýraznějším rysem jsou na ní nejspíš vlasy, střižené na neuspořádané mikádo a barvené na jasně tyrkysovou, mnohdy částečně skryté pod tmavou beanie. Liz si je stříhá sama, což na nich většinou bývá dost vidět - její tendence si hrát na Mulan totiž nemá ani zdaleka tak hladký průběh, jak by si představovala.
Jemně tvarovaný obličej se špičatou bradou, tenkým obočím a lehce kočičíma, blankytně modrýma očima by se dal nejspíš zařadit do kategorie těch něžně ženských, kdyby ovšem Liz nebyla všechno jen ne něžně ženská. Její tvář je jako otevřená kniha, ve které se s křišťálovou čistotou zrcadlí všechny její emoce, a kromě toho, že to z ní dělá prachbídného lháře, jí to také dodává eleganci obstarožní sovětské ponorky.
Je vysoká skoro sto osmdesát centimetrů, plochá jako prkno, občas působí jako složená z velkého nadbytku kloubů a její pohyby jsou ladné zhruba jako jednonohá kachna. Má neuvěřitelné schopnosti narazit do všeho, co se jí byť jen okrajově připlete do cesty - a do všeho zahrnujeme i nábytek, dveře, rámy dveří, ba dokonce i stěny. Liz zkrátka připomíná robotický vysavač, který nevysává, ale jenom chaoticky putuje po místnosti a pokouší se zavrtat do každého vertikálního povrchu v okolí pěti metrů.
Obléká se tak, že z toho starší generace lapají po dechu a pohoršeně sykají. Tílka s potisky by asi byla ještě společensky přijatelná, kdyby ovšem nebyla tak volná a pytlovitá, že to hraničí s odhalováním na veřejnosti - v očích průměrného amerického důchodce alespoň určitě. Roztrhané džíny s kšandami tomu už jenom nasazují pomyslnou korunu, stejně jako rozsáhlé tetování s květinovým motivem a celou jednou (1) lebkou, které se táhne Liz po pravé paži. Hanba.

O Liz se dá říct hodně nelichotivých věcí, ale určitě ne to, že by byla zlá. Pravda, počíná si sice jako neřízená rachejtle omylem namířená do davu čumilů, dělá kolem sebe paseku a nechává za sebou dráhu zvolna dýmící destrukce, nic z toho ale nedělá s vyloženě malevolentními úmysly. Prostě se to nějak... stane.
Když se to vezme kolem a kolem, vlastně je kamarádská a pro přátele by se rozkrájela, problém ovšem tkví v tom, že je také nedůvěřivá až to jednoho fyzicky bolí. Než si tedy nějaké přátele udělá, většinou je stihne odehnat svou dramatickou absencí taktu, prakticky neexistujícími sociálními schopnostmi a tendencí kolem sebe sarkasticky kopat. Rozhodujícím prvkem také bývá fakt, že kde je Liz, tam je zákonitě i vysoká koncentrace naprosto zbytečných problémů, o které jen málokdo stojí.
Nebylo by úplně neopodstatněné nazvat Liz buldozerem. Říká to, co si myslí, říká to bez filtru a ještě ke všemu je od rány, což z ní nedělá úplně sympatickou osobu. Její automatickou reakci na jakoukoliv formu ohrožení je zaútočit, což je doopravdy nešťastné ve chvíli, kdy si jenom něčí reakci vyloží špatně a vytáhne v plné polní do boje. Ačkoliv se nedá označit za empatického člověka, pod ježatou, uměle vytvořenou fasádou je velice citlivá, neřku-li křehce zranitelná - jeden z důvodů, proč kolem sebe vystavěla tak vysoké a ošklivě ostnaté hradby.
Má mírně sebedestruktivní sklony, což je ještě podpořeno faktem, že její pud sebezáchovy nejspíš ani nikdy neexistoval - a pokud ano, pak v tak mdlé formě, že svou funkci stejně moc dobře neplní. Liz se po hlavě vrhá do riskantních situací, aniž by se na sebemenší okamžik pozastavila nad následky, které by její činy mohly mít.
Elizabeth je tělem i duší rebel, který má sklony se bouřit proti autoritám čistě z principu - kombinace pubertální rebelie a nedobře snášené nelehké rodinné situace z ní udělaly to, čemu většina vzdělávacích institucí říká problémové dítě. Pravda je ovšem trochu jinde. Liz je schopná a ochotná dodržovat pravidla do chvíle, kdy v nich vidí smysl; jakmile má pocit, že je to jenom zbytečné omezování osobní svobody, staví se na zadní a začíná je bojkotovat.

Liz měla už od nepaměti milující rodinu, která se nijak nenamáhala jí říct o tom, že není tak úplně jejich. Charles a Clara Sawyerovi byli epitom toho, jak by to mělo vypadat; moc peněz sice neměli, svou jedinou dceru ale měli nade vše rádi a snesli by jí modré z nebe. Tou dobou byla Liz ještě citlivé děvče, kterému to ve škole přes množství poruch sice po másle nešlo, vynahrazovala si to ale spoustou snahy a břitkým intelektem. Pravda, někdy se sice stávaly trochu divné věci, ty ale Liz nedovedl nikdo vysvětlit, a když na to došlo, nikdo jí je ani nevěřil - když totiž za někým přijdete s tím, že chemikářce narostla psí hlava a pokusila se vás sežrat, pošle vás k čertu s tou bujarou fantazií. Jediným důvěrníkem tak Liz v jejím utajeně dobrodružném životě byl její nejlepší kamarád Darcy, který měl špatnou achillovku a trochu kvůli tomu kulhal. Liz mu většinou záviděla, že nemusí skákat jako idiot na tělocviku.
Problém přišel až ve chvíli, kdy Charlese, který pracoval jako elektrikář, kopla elektřina tak nešťastně, že už mu nebylo pomoci. I mistr tesař se někdy utne, říkáte si, ale Liz by byla mnohem radši, kdyby se utnul trochu méně... fatálně. Ona i její matka to vzaly dost těžce - kromě toho, že po Charlesovi zbylo v jejich životě prázdné místo začaly mít také problémy s financemi, a Liz, kterou otcova smrt zasáhla skutečně drsně, od sebe odkopávala dobré duše, které se jí snažily pomoct, a dokoce se ani nezvládala soustředit na školu. A že v jejím případě bylo toho soustředění potřeba hodně. To všechno by ještě bylo zvládnutelné, všechno by se dalo překonat, kdyby se ovšem Clara nerozhodla prázdné místo po Charlesovi vyplnit novou známostí.
Liz si s novým substituentem za tatínka nevycházela, a to tak, že ani trochu. Akutní nesympatie z obou stran a markantní převaha nevlastního otce v jejich tiché válce vedla kolem a kolem k tomu, že Liz začala rebelovat - obarvenými vlasy počínaje, kouřením pokračuje a naprostým bojkotem školy konče. Rodinné vztahy se dostaly do začarovaného kruhu; čím víc Liz rebelovala, tím striktnější na ni nevlastní otec byl, a čím striktnější na ni byl, tím víc rebelovala. Clara, která svého druhého manžela opravdu milovala, celému neštěstí zvládala jenom nešťastně přihlížet.
Celá peripetie vyeskalovala ve chvíli, kdy se Liz rozhodla prchnout z domova. To by bylo podstatně jednodušší, kdyby se jí na samém začátku její cesty za svobodou nepokusila zabít harpyje, kterou v sebeobraně přetáhla skládací židlí - řekněme, že harpyje to neocenila a jedinou záchranou jí tak byl Darcy, který se objevil v poslední chvíli a podařilo se mu zuřivou harpyji znehybnit nedaleko rostoucími šlahouny psího vína natolik, že jí spolu s Liz stačili utéct. Stejně jako harpyje neocenila ránu skládací židlí po hlavě, Liz neocenila fakt, že Darcy měl místo špatné achillovky kozí nohy a do téhle chvíle jí o tom neřekl. Na jednu stranu si sice dala vysvětlit, že by nejspíš měla zvednout kotvy a místo nazdařbůh do světa se vypravit do Tábora polokrevných, na druhou stranu ale Darcymu jeho podvod dosud neodpustila a kategoricky se mu vyhýbá, i když ji nakonec zdárně na Long Island dostal.


*Je velice zmateným kuřákem, který se nemůže rozhodnout, jestli s tím chce seknout, nebo ne.
*Má slabé místo pro psy, a když na to přijde, tak nějak celkově zvířata. Je toho názoru, že zvířata jsou lepšími společníky než lidé.
*Kouše si nehty až do krve a mluví ze spaní. 
*Předtím, než začala se svou rebelskou epizodou, patřila ve škole k jejím oblíbeným předmětům chemie a fyzika. 
*PŘÍCHOD DO TÁBORA: Na samotném konci roku 2017, zatím nezařazená a nevyžádaná nikým.
*BOŽSKÝ RODIČ: Není určená
Polobůh nedisponuje žádnou schopností.
Polobůh nemá žádná ocenění.
Estelle Shiro

http://nd02.jxs.cz/107/803/c429c51fef_104858808_o2.jpg 
http://nd02.jxs.cz/434/972/97995135b4_104858797_o2.jpg http://nd02.jxs.cz/619/595/38f15f807a_104858795_o2.jpg

Žádné komentáře:

Okomentovat